Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tvary ovocných stromů

15. 3. 2011

 

DOPORUČENÉ TVARY OVOCNÝCH STROMŮ
 
 
     Zahrádkáři někdy vysazují a zapěstovávají nevhodné tvary ovocných stromů, které pak nejsou v souladu s plochou a archytektonickým řešením zahrádky, kterou mají k dispozici.
Protože převážná část zahrádkářů pěstuje stromy na pozemcích v zahrádkářských osadách s výměrou většinou do 400 metrů čtverečních, je tato stať zaměřena těmto podmínkám.
 
Jabloně – nejvíce pěstované.
V prvé řadě musíme vědět, že jabloně jsou cizosprašné, což znamená, že se můžou navzájem opylovat jen rozlišné odrůdy.
Z pěstitelských tvarů lze doporučit
Volně rostoucí zákrsek zapěstovaný na podnožích M 26 nebo MM 106 s výškou kmene 60 až 70 cm.
Jednoduchá palmeta zapěstovaná buď samostatně nebo v tzv. ovocné stěně. K výsadbě se používají převážně dvouleté stromky s korunkou a výškou kmene cca 50 cm na podnožích M 9, případně       
J-TE-H. Stromky vyvazujeme k drátěné konstrukci. Při výsadbě se doporučuje orientovat základní rozvětvení postraních výhonů ve směru řady.
Štíhlé vřeteno na podnoži M 9 – vyžaduje nezbytně oporu po celou dobu životnosti, případně na podnoži J-TE-C nebo J-TE-H, u kterých podpěra po řádném zakořenění (cca po 4 letech) není nutná.
Díky novým výsledkům dosažených v posledních letech v rámci šlechtění jabloní se nabízejí nové odrůdy s velmi slabou intenzitou růstu hlavně na podnožích M 9, J-TE-H, J-TE-E nazývané sloupcové jabloně.
 
                             
 
Hrušně jsou cizosprašné. Pěstuje se většinou jeden případně dva stromy. Při pěstování jednoho stromu se doporučuje naroubovat na jednu větev vhodnou opylovací odrůdu nebo výsadbu v blízkosti hrušně sousedního pozemku.
Z pěstitelských tvarů se doporučují
Volně rostoucí zákrsek
Štíhlé vřeteno
Je možné také pěstovat jako palmety v ovocných stěnách mezi jabloněmi.
Výsadbový materiál na kdouloňových podnožích K-TE-B, MA-SE, BA-29.
Hrušně jsou citlivé na nízké teploty. Nevysazujeme je v mrazových kotlinách.
 
 
Broskvoně se charakterizují bujným vegetativním růstem a ktátkou dobou produkčního věku stromu (asi 15 let). Jsou samosprašné. Je možné pěstovat jen jeden strom.
Z pěstitelských tvarů se v literatuře doporučuje a je nejvíce rozšířena v našich podmínkách
dutá koruna
Osobně mám dobré zkušenosti s pěstováním broskvoní ve tvaru
volně rostoucí koruny
vřetene
Z podnoží jsou nejvhodnější B-VA-2, BM-VA-1, BM-VA-2.
Je nutné si uvědomit, že broskvoně jsou teplomilné rostliny. Zásadně je nevysazujeme v mrazových kotlinách. Polohu výsadby volíme takovou, aby se ve slunečním svitu nacházely nejméně 2/3 dne.
 
 
Meruňky v prvních letech po výsadbě rostou bujně. Převážná většina odrůd je samosprašná. Ovšem vyskytují se i odrůdy částečně samosprašné -pro opylování nutné včely a přítomnost jiné odrůdy.
Vzhledem k velmi rannému kvetení jsou květy snadno poškozovány pozdními jarními mrazíky. Pro výsadbu nejsou vhodná větrná stanoviště a mrazové kotliny. Výšku kmene volíme cca 80 až 90 cm.
Z pěstitelských tvarů jsou doporučovány
volně rostoucí koruna
dutá koruna
palmeta
štíhlé vřeteno
Jako nejvhodnější podnože se jeví M-HL-1, M-LE-1, myrobalám MY-KL-A a slivoňová podnož
St. Julien Á.
 
 
Slivoně – řadíme sem švestky, pološvestky, renklódy,mirabelky.
Vyznačují se zpravidla bujným růstem. Některé odrůdy plodí již ve třetím až čtvrtém roce, jiné v pátém až šestém roce po výsadbě.
Z pěstitelských tvarů se doporučuje
přirozená koruna elipsovitého tvatu
zákrsek s pyramidálně dutou korunou
vřetenový zákrsek
Jako nejvhodnější podnože se jeví St. Julien Á, Pixy, MY-KL-A, ?Y-VS-1.
Na výběr stanoviště nejsou zvlíšť náročné, ale měly by se chránit od severozápadních a severovýchodních větrů.
 
 
Třešně jsou náročné na stanoviště, náchylné na poškození mrazem, jak dřeva, tak květních pupenů. Nesnáší mrazové kotliny a severní větry.Odrůdy třešní jsou převážně cizosprašné. Jsou ale vyšlechtěny již samosprašné odrůdy. Známá je odrůda HALKA a nově SUNBURST.
Z pěstitelských tvarů lze doporučit
zákrsek s pyramidální nebo pyramidálně dutou korunou
volná koruna
vřeteno (velmi vhodné do malých zahrádek)
U podnoží dáváme přednost Colt´a P-HL-A neboť tyto podporují slabý růst pěstovaných odrůd.
 
 
Višně jsou méně náročné na stanoviště než třešně. Jsou odolnější proti mrazu. V sortimentu pěstovaných odrůd jsou dnes už jen samosprašné.
Pěstitelské tvary a podnože jsou stejné jako u třešní.
 
 
V zahrádkářských osadách (i samostatných zahrádkách okolo 400 metrů čtverečních) se doporučuje řezem udržovat výšku pěstovaných ovocných stromů v rozmezí 2,50 až 3 m. Není vhodné pěstovat polokmeny a vůbec ne vysokokmeny. Také se vyvarujeme pěstování ořežáků Vlašských.
 
 
Stromek nebo keřík?
    
S tímto dotazem se často setkáváme u angreštu, rybízu, Josty.
U drobného ovoce je rozhodující, zda jde především o výši produkce nebo jen o uzobávání při odpočinku na zahradě.
Pro vyšší výnosy jsou jednoznačně výhodnější keře. Výhodou je bohatý kořenový systém, který rostlině umožňuje dokonalou výživu z organického hnojiva. Nevýhodou tohoto tvaru je horší opylení květů. Dochází též k nestejnoměrnému dozrávání plodů a tím se sklizeň rozděluje do delšího období.
Stromek nezabírá tolik místa jako keř, lze pod ním pěstovat další plodiny, snadnější je i pokos trávy. Údržba je pohodlnější, ale vyžaduje větší pečlivost při udržování plodných výhonů. Vzhledem k lepšímu přístupu světla a vzdušnosti koruny ovoce lépe vyzrává, plody jsou chutnější a netrpí tolik houbovými chorobami. Obrost na stromku je slabší a proto stromek dříve stárne a musí být vyměněn za nový.
 
 
 
 
 
Velmi důležité je dbát na dobré vyvázání k opoře, protože těžkou korunku snadno vyvrátí vítr nebo zatížením ovoce se ulomí.
 
 
Literatura: Jan Blažek a kolektiv – Ovocnictví

                  Rukověť zahrádkáře 2009 – Jan Bielmacz

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA