Poruchy, choroby a škůdci angreštu a rybízu
13. 2. 2011
U všech druhů ovoce, zejména ale u rybízu a angreštu se často vyskytuje okrajová spála listů, která je příznakem nevyrovnané výživy, především nedostatku draslíku.
Protože rybíz i angrešt jsou množeny vegetativně, setkáváme se u nich s nejrůznějšími virovými chorobami. Základem ochrany je používání zdravého sadbového materiálu a okamžité odstraňování napadených rostlin.
Nejobávanější chorobou angreštu je hnědé (americké) padlí angreštu. Napadá nejen angrešt ale i rybíz (především černý) a křížence angreštu s rybízem (Jostu). Choroba přezimuje na konci letorostů. Základem ochrany je udržování vzdušných korun stromků a keřů, nepřehnojování dusíkem a včasného odstraňování napadených plodů a konců letorostů.
Přestože v současnosti již existují některé odrůdy angreštů s určitým stupněm odolnosti, je vhodné provádět ošetření přípravkem Discus a to před květem, po odkvětu a po sklizni. Určitý potlačující účinek mají i přípravky Biool a Bioton.
Černý rybíz (zejména Eva a Öjebyn) bývá v některých lokalitách silně poškozován sloupečkovou rzivostí rybízu, nazývaná rzí vejmutkovou. Typické pro tuto chorobu je výskyt žlutých až hnědých sloupečků (chloupků) na spodní straně listu. Původcem je dvoubytná rez, jejíž druhým hostitelem je borovice vejmutovka. Chemická ochrana po sklizni plodů přípravkem Baycor 25 WP není vždy dostatečně účinná.
Poměrně častou chorobou angreštu a rybízu je antraknóza rybízu, která se projevuje ostře ohraničenými drobnými skvrnami. Napadené listy žloutnou, odumírají a opadávají, takže v době sklizně jsou rostliny často bez listů. Preventivním opatřením je pěstování rostlin ve vzdušných a slunných oblastech, likvidace napadených listů a pěstování odolnějších odrůd. Je možné před květem provést ošetření přípravky Dithane DG Neotec a po odkvětu zopakovat.
Ze živočišných škůdců je to především vlnovník rybízový, který je příčinou zduřelých kulovitých pupenů, které na jaře neraší, ale hnědnou, zasychají a opadávají. U napadených rostlin se snižuje výnos. Vlnovník rybízový je i přenašečem velmi nebezpečného virového zvratu černého rybízu, pro který je typická tvorba tzv. kopřivových listů a především neplodnost květů. Vlnovník je proto velmi nebezpečný škůdce. Vlnovníci přezimují v pupenech. V jednom takovém pupenu může být i několik tisíc jedinců. Základem ochrany je vysazování zdravé výsadby. Zdruřelé pupeny je třeba okamžitě odstranit a spálit. Odstřihujeme celé větvičky a to až pod posledním poškozeným pupenem. Silněji napadené rostliny zlikvidujeme. Chemická ochrana není sice příliš účinná, ale přesto je možné použít přípravky Omite 30 W nebo Omite 570 EW. Ošetření za teplého slunného počasí nad 18 °C. První ošetření při pukání pupenů, pak před květem, případně ještě po sklizni.
Mšice srsková je příčinou nahloučených vrcholů větviček rybízu a angreštu se zkadeřenými a pokroucenými listy. Poškozené letorosty nedostatečně vyzrávají a proto v zimě snadno zmrzají.
Nahoru vyklenuté puchýře jsou způsobeny mšicí rybízovou, která saje na spodní straně těchto puchýřů.
Ochranu proti všem druhům mšice je nejlépe provádět preventivně již před výskytem poškození, nejpozději při prvních příznacích. Vhodným termínem je rašení pupenů. Je možné použít přípravky Neudosan, Neudosan AF, Pirimor 50 WG.
Na angreštech často škodí puklice švestková. Typické jsou pro ni hnědé vyklenuté štítky. Ochrana je velmi obtížná a účinné je pouze ošetření před květem přípravky Frutapon 7E nebo Talstar 10 EC.
Požerky na listech rybízu a angreštu může způsobovat pilatka angreštová, pilatka rybízová, píďalka angreštová. Proti všem třem škůdcům je možné při výskytu ošetřit rostliny přípravkem Decis EW 50.
Sviluška chmelová (může působit na všech druzích drobného ovoce). Tento drobný roztoč napadá listy, které výrazně zežloutnou a při silném napadení zasychají. Na spodní straně jsou drobné pavučinky. Ošetření je možné přípravky Omite 30 W nebo Omite 570 EW.
Housenky nesytky ribízové vyžírají středy větví angreštu a rybízu. Tyto vadnou a odumírají. Jedinou ochranou je včasné a důkladné odstranění napadených větví a to zásadně až u země nebo kmínku.
Literatura: Rukověť zahrádkáře 2009 – Ing. Jaroslav Rod, CSc.