Jdi na obsah Jdi na menu
 


Peckoviny - řez

15. 3. 2011

 

SPECIFIKA ŘEZU PECKOVIN
 
 
    Řez ovocných stromů vychází z biologických hledisek těchto rostlin, která se liší u jedotlivých skupin ( jádroviny, peckoviny, bobuloviny apod. ). odlišnosti jsou také uvnitř jednotlivých skupin. V tomto textu se zaměříme na odlišnosti ( specifika ) u řezu peckovin.
 
 
BROSKVONĚ
 
     Každoroční řez je nutností. Broskvoně plodí na jednoletm dřevě a musí každý rok vytvářet dostačně dlouhé letorosty.Řez se musí provádět řezem za pupen nebo na větevní kroužek na hladko a bez pahýlů. Rány ihned zatíráme balzámem nebo štěpařským voskem.
     Řez po výsadbě, provádíme vždy až v půli března ( stromky musí rašit ). Postranní výhony na dva až tři pupeny, na spodní pupen. Terminál zkrátíme cca 20 cm nad postranní výhony. Chceme-li kotlovou korunu terminál vystříhneme a postranní výhony zakrátíme na třetí až čtvrtý vnější pupen. Nejlepší odstup výhonů na stromku je 10 až 15 cm. Rašící pupeny na kmínku odstraňujeme. Silný růst po výsadbě je nutný pro zdárný vývin stroku.
     V době květu, raději po odkvětu se provádí řez výchovný od druhého roku po výsadbě do pěti let a na starších stromech řez udržovací. Ve výchovném řezu se hlavně věnujeme zapěstování silných kosterních větví. Naplánujeme nejlépe čtyři kosterní větve s úhlem odklonu okolo 45°. V době květu, spíše po odkvětu řežeme polovinu plodného obrostu na tři růstové pupeny, ze kterých narostou letorosty na plodnost v příštím roce. Vždy na konci zakráceného plodného výhonu musí zůstat růstový pupen. Z plodného obrostu odstraňujeme jalové výhony. V tomto období řezu probíhá též řez udržovací od pátého roku života stromku až do stárnutí, kdy přichází řez zmlazovací. Staráme se o pokračování růstu kosterních větví a plodný obrost po celé jejich délce.
     Na plodném obrostu se nesmí zbytečně ponechat na výhonech vyholený prostor. Plodný letorost se musí neustále zmlazovat a vracet ke kosterní větvi. Staré stromy, pokud mají zdravý kmen a základ kosterních větví, můžeme hluboko zmlazovat až o 80% koruny. Zmlazování se provádí k narostlým letorostům o délce 3 cm.
     Běžnými zásahy během vegetace ( červen – srpen ) zpomalujeme růst přerůstajících konkurenčních letorostů u prodlužujících kosterních větví jejich zakrácením. Odstraňujeme svislé výhony (vlky), nevhodně vyrůstající letorosty, křižující, zahušťující, a zaschlé letorosty.
     Po ukončení růstu letorostů (do poloviny září) odstraňujeme odplozené výhony, staré dřevo a pokud jsme nedělali řez během vegatece tak také již výše zmíněné výhony. Popsaným způsobem uděláme průklest a máme menší korunu při postřiku na kadeřavost.
     Zapamatujeme si – v září nezakracujeme letorosty narostlé během roku! Nové letorosty řežeme až v květu!
 
 
MERUŇKY
 
     Při výsadbě meruňky upravujeme řezem korunku stromku až v březnu když se začnou zvětšovat (probouzet) pupeny. Letorosty v korunce zakracujeme o 50 až 60% na spodní (vnější) pupen, terminál bude o 15 až 20 cm vyšší.
     U všech peckovin s vyjímkou broskvoní se doporučuje zachovat terminální (střední) výhon. Zachovává přirozený růst stromu, ovlivňuje výši výnosů a prodlužuje žívotnost stromu.
     V době nakvétání se zaměřujeme na výchovný řez mladých stromků a udržovací řez v plné plodnosti. Při výchovném řezu se staráme o zapěstování silných kosterních větví.
U meruněk kosterní větve vycházejí z genetické spirály na terminálním výhonu do různých stran v odstupu po 15 až 20 cm. Po celé délce kosterních větví zapěstováváme plodný obrost, který by neměl přerůst 30 cm. Tento neustále zmlazujeme, aby byl co nejblíže ke kosterní větvi.
     U udržovacího řezu se zaměřujeme na pokračování růstu hlavních kosterních větví a zmlazování plodného obrostu. V této době po odkvětu provádíme i řez zmlazovací. U meruněk můžeme korunu stromu sesadit jen o 30% (šok a mrtvice). Korunu stromu sesazujeme vždy na spodní odbočující výhon směřující ven z koruny.
Meruňka plodí na nových letorostech jako broskvoň, ale květy přirůstají ještě na kyticových krátkých výhonech.
     Kolem třetího roku přistupujeme na tzv. Šíttův řez plodného obrostu v červnu. Ten se provádí jen na nových letorostech. Na zakráceném letorostu vyrazí jeden až tři nové krátké letorosty plodného obrostu. Další rok později vykvétají a mají možnost uchránit se jarním mrazíkům a zvyšují úrodnost stromu.
     Během vegetace v červnu až srpnu prvádíme stejné úkony jako u abroskvoní. Odstraňování svislých výhonů během vegetace je nutné, aby později nezahušťovaly korunu stromu.
     Každoroční řez u peckovin je nutností, jinak plodný obrost přerůstá do podoby větví 2. řádu.
V září se hlavně zaměřujeme na zakrácení odplozeného plodného dřeva. Řez provádíme na nové letorosty, které jsou co nejblíže ke kosterní větvi. Plodný obrost udržujeme mladý jako u broskvoní, ale nenecháme ho delší, asi 30 cm (rána by měla být nejvýše do průměru 3 až 6 cm).
Stromy očištěné od výhonů jsou připraveny na zimu a na chemickou ochranu před květem a to na postřik na ocranu před pozdními jarními mrazíky a na moniliovou spálu.
 
 
TŘEŠNĚ
 
     Při výsadbě stromku třešně postupujeme stejně jako u meruńkového stromku.
     V době rašení pupenů provádíme řez výchovný a u stromu v plné plodnosti řez udržovací.
 
Zakracování kosterních větví provádíme od nejslabší, kterou podle síly upravíme. Ostatní silnější větve zakrátíme do rovnováhy s tou již zakrácenou. Terminál zakrátíme asi 20 cm nad větve kosterní. U třešní nesmíme dovolit, aby některá kosterní větev rostla pod vzpřímenějším úhlem.Vznikl by tzv. Dvoják terminálu, vidlice. Udržujeme asi pět kosterních větví. Terminál nemusí u peckovin růst rovně, ale může se vychylovat do strany. Korunu udržujeme dostatečně světlou s pravidelným rozvětvením. Obnova mladého dřeva v koruně musí být každoroční.
     Starší stromy můžeme zmlazovat až o 40% objemu koruny stromu. Je dobré zmlazovat každé tři roky při sklizni odříznutím hořejších větví s třešněmi, které nejdou očesat a ovoce očešeme na zemi. Rány zatíráme štěpařským voskem, aby dřevo nepraskalo.
     Ŕez v době vegetace – červen až srpen – provádíme hlavně u mladých stromků jako u broskvoní a meruněk.
     V září můžeme dát starý strom průklestem do pořádku. Na jaro necháme řez, při kterém by vznikaly rány o průměru větším než 3 až 6 cm.
 
 
VIŠNĚ
 
     Višně máme růstově rozděleny na převisle rostoucí (Morela pozdní) a na višně s přirozeným růstem vzpřímeným (Favorit). Vysazené stromky zastřihneme až se začnou zvětšovat pupeny. Pěstují se nyní převážně višně se vzpřímeným, přirozeným růstem. Stromky při výsadbě zapěstováváme stejně, jak je popsané u meruněk. U višní, rostoucich převislým způsobem, zapěstováváme korunu stromu jako u broskvoní. Kdo každoročně nezakracuje plodný obrost, přeroste mu do tzv. bičů – vyholených výhonů, které rostou k zemi. Višně přirozeného tvaru se středním výhonem zapěstováváme a udržujeme podobně jako u třešní.
     Višně zmlazujeme stejným způsobem jako třešně. Pokud peckoviny řežeme každoročně, dochází ke zmlazování plodného obrostu stále.
     Vdobě vegetace – červen až srpen – se věnujeme stejným zásahům jako u broskvoní.
Veškeré peckoviny před zimou (v září) by měly být ošetřeny, očištěny od všech klejotoků a ran, jak bylo popsáno u broskvoní.
 
 
SLIVONĚ
 
     Při výsadbě slivoně postupujeme stejně jako u meruňky. Korunka by měla být pyramidální s úhlem kosterních větví 120°.
     Vdobě rašení musíme dbát na zapěstování pevných kosterních větví. Postupujeme obdobně jako u třešní. U slivoní můžeme zapěstovat budˇ korunu přirozenou -odstupy kosterních větví okolo 20 cm na terminálu, nebo korunu patrovou – odstup horního patra je 80 – 120 cm. Na naších zahrádkách budeme pěstovat korunu přirozenou. U obou tvarů koruny musíme po celé délce kosterních větví zakracovat plodný obrost. U švestek si musíme zapamatovat, že na každém letorostu je koncový pupen, který umožňuje prodlužování letorostů. Pod ním jsou dva konkurenční pupeny se silným růstem a musí se řezem potlačovat. Dále 4 až 5 pupenů s méně intenzivním růstem, šestý až sedmý nemusí dát vznik žádnému růstu.
U všech peckovin rozvětvený obrost zmlazujeme na mladší rozvětvení. U renglód a pološvestek musíme nutně plodný obrost zkracovat, jinak stále prodlužuje růst. Pokud není koruna stromu řádně prosvětlena, nevyráží ve stromě nový plodný obrost.
     Zmlazování plodného obrostu provádíme každoročně. Zaměřujeme se hlavně na snížení koruny stromu – kosterních větví a středního výhonu.
     V době plné vegetace – červen až srpen – prohlížíme mladé stromy a zaštipujeme, neboli zpomalujeme v růstu konkurenční letorosty na kosterních větvích a letorosty, které na plodném obrostu mají snahu nadměrně růst.
     V září až říjnu nesmíme řezat silnější větve než 3 až 6 cm v průměru. Zaměříme se hlavně na starší stromy. Mladší ponecháme až na dobu rašení. Rány větší než 1 cm by měly být ošetřeny stromovým balzámem.
 
 

Literatura: Rukověť zahrádkáře 2010 – Jaroslav Kraus