Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ovocný strom

15. 3. 2011

 

ZÁKLADNÍ ČÁSTI OVOCNÉHO STROMU
 
 
     Podzemní část, tj. Kořenová soustava, je dána použitou podnoží, ovlivňuje intenzitu růstu a plodnosti části nadzemní. Na řez a tvarování působí nepřímo. Nevhodná kombinace se projeví odlišnostmi v růstu a plodnosti. Taktéž při hluboké výsadbě naočkovaná odrůda si časem vytvoří vlastní kořenovou soustavu, což se projeví bujným růstem a nízkou plodností. V takovém případě strom řezem nezvládneme. Řešením je buď přeroubování nebo raději odstranění.
     U kořenové soustavy rozlišujeme dva typy (podnože):
-                    s hlavním kořenem, vyznačující se obvykle menšími nároky na půdu, z prvu pomalejším, později intenzivnějším růstem. Oddaluje nástup do plodnosti a prodlužuje životnost ovocného stromu. Vho-dná pro vyšší tvary a méně vzrůstné odrůdy.
-                    svazčitá, je náročnější na půdní podmínky, urychluje nástup do plodnosti a je vhodná pro nižší pěstitelské tvary.
Co je zde uvedeno o kořenové soustavě a vhodnosti podnoží ve vztahu k odrůdě a tvaru, je sice záležitostí školkařů, ale je věcí pěstitele, aby si z nabídky vybral. Do jisté míry na nich totiž závisí úspěšnost pěstování.
 
     Nadzemní část se skládá z kmene a koruny stromu.
Kmen je základní svislá část stromu od kořenů po první rozvětvení.
Koruna je soustava větví různého stupně vývoje, stáří a umístění. Je bezprostředním objektem řezu a tvarování. Rozlišujeme u ní:
-Střední výhon (terminál), je vlastně prodlouženým kmenem v koruně stromu.
-Základní – kosterní větve jsou větve trvalého charakteru vyrůstající z kmene a tvořící základ (kostru) koruny.
-Polokosterní větve, jsou tenčí větve druhého a třetího řádu, které vyrůstají ze středního výhonu nebo kosterní větve.
-Obrost, jsou malé slabé větvičky, pokrývající dvouleté a starší větve. Jsou nositelkami ovoce a proto se také nazývají plodonosný obrost. Tento může být krátký, střední nebo dlouhý.
-Letorosty, jsou bylinné výhony rostoucí během vegetace. Po skončení vegetace to jjsou jednoleté výhony
-Pupeny – očka se rozlišují na vegetativní (růstové) a generativní (květní), případně smíšené. Podle umístění to jsou boční (postranní), vnější nebo vnitřní a vrcholové (terminální). Mnoho z nich odpočívá až několik desítek let a říká se jim spící pupeny. Nejvíce se jich tvoří na bázi letorostů.
-Listy, nejzákladnější rozlišovací znak druhů a odrůd. Probíhá v nich nejvýznamější proces podmiňující současou existenci života – fotosyntéza (asimilace). Pro zdárný vívin jednoho plodu je zapotřebí 50 až 70 listů.    
 
            
 
Literatura: Jan Kadlec – Řez ovocných stromů a keřů

                  Jan Blažek a kolektiv – Ovocnictví

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA