Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klejotok peckovin

20. 1. 2013

 

 

 
 
JAK NA KLEJOTOK PECKOVIN
 
 

     Klej (rostlinná guma, klovatina) – lepkavá průsvitná nebo světle žlutá guma tvořená složitými cukry (heteropolysacharidy). Lze je členit na dvě skupiny: guma přirozeně se tvořící ve dřevě stromů rodu Acacia a při poranění vytéká na povrch (arabská guma) a ranová guma vytvářející se v reakci na poranění a jiné stresy. Tvoří se ve dřevě, kůře a plodech peckovin.
     Klejotok (gumotok) – je klej, který pomalu vytéká na povrch rostlin a na vzduchu postupně tvrdne. Projevuje se hlavně u peckovin.
     Gumóza – je abnormální tvorba rostlinných gum následkem narušeného zdraví rostlin.
     Smolotok – pryskyřice pryštící na povrch rostlin (obdoba klejotoku).
    
     Častý je výron kleje u třešní, meruněk, broskvoní, švestek a slív. Jako reakce na poranění se nejčastěji objevuje na povrchu kmene, větví a plodů. Za vlhka nabobtnává, rozpouští se ve vodě a stéká po kmenech a větvích. Postižené větve postupně odumírají, strom chřadne až úplně odumře.
 
 

     V současnosti začíná převládat názor, že klej je rostlinami vylučován na ochranu před vysušením, poraněných pletiv a proti šíření bakteriálních a houbových patogenů.

 

 
     Tvorba kleje u peckovin byla v minulosti spojována s působením nejrůznějších faktorů. Největší váha se přikládá poraněním mrazem, silným větrem, krupobitím, živočichy (hmyzem, hlodavci a zvěří) a činností člověka při řezu – zejména silném, provedeném v nevhodnou dobu a nesprávnou technikou. Zasáhne-li poranění lýko, může to mít za následek omezení pohybu asimilátů ke kořenům.
Jako příčina tvorby kleje se uvádějí i jiné faktory, které narušují výměnu látkovou rostliny. Mohou to být určité viry, nepříznivé stanoviště, poškození herbicidy a mnohé jiné.
Klejotok plodů často vzniká následkem poranění hmyzem např. Pilatkou švestkovou u slivoní.
 
     Výtok kleje sám o sobě není příčinou narušeného zdraví rostlin, nýbrž příznakem. Odstraněním kleje se špatný zdravotní stav stromu nezlepší.
 
     Mnohé pozorování a výsledky laboratorních pokusů svědčí o tom, že se ke vzniku předčasného odumření větví a celých stromů spojují tři stejně důležité faktory: mráz v době vegetačního klidu a v předjaří, fytopatogenní bakterie vyvolávající korové nekrózy a nevhodné stanoviště (zamokření nebo delší období sucha, nižší obsah vápníku a jiné).
         
     Z uvedeného vyplývá, že součástí ochranných opatření proti odumírání peckovin musí být zvyšování mrazuvzdornosti odrůd i podnoží, vzestup rezistence k fytopatogenním bakteriím rodu Pseudomonas.
 
 
 
 
 
 
     Omezit předčasné odumírání větví a celých stromů je možné omezit (nikoli zamezit) uplatněním jak šlechtitelských metod (šlechtěním na rezistenci k mrazu a fytopatogenním bakteriím), tak zabránění infekce před zimou, během zimy a v předjaří aplikací měďnatých přípravků po opadu (možno i v průběhu) listů a před rašením.
 
     Jelikož tvorba kleje není patologickým projevem, ale součástí obranných procesů proti poranění a infekci, byla by snaha o potlačení vzniku kleje nepatřičná a dokonce kontraproduktivní. Opodstatněna jsou opatření proti poranění pletiv a původcům korových nekroz a na podporu vitality stromů.
 
     Opatření proti poranění pletiv a zmírnění jeho následků si popíšeme.
Vyhnout se zbytečnému mechanickému poranění stromů.
Omezit ryziko poškození mrazem nátěrem kmenů a kosterních větví bílým nátěrem. Účinější je ale zastiňování jižních stran kmenů zejména u mladých stromů.
Potlačovat škůdce způsobující poranění kmene a větví.
Řez provádět na začátku jara (tvoří se rychle hojivé kalusové pletivo). Podzimní řez silně oslabuje a stresuje stromy a vystavuje je poškození během zimy a následné infekci.
Volit správnou techniku řezu, neprovádět řez za vlhkého počasí, počkat až kůra oschne.
 
 

Opatření proti původcům korových nekróz

 

     Cílem je zvýšit rezistenci podnožového a roubového materiálu, redukovat zdroje a šíření nákazy, omezit proniknutí patogenů dovnitř rostliny. Pokud se korové nekrózy na stromě uchytí, je velmi obtížné se jich zbavit.
     Odumřelé a zasažené větve je nejlépe odstranit asi 15 cm pod viditelnou korovou nekrózou a tyto spálit.
     Velké léze na kmeni nebo kosterních větvích se doporučuje ostrým nožem vyříznout až na zdravé dřevo a otevřenou ránu ošetřit stejně jako rány vzniklé při průklestu koruny stromu.
 

 

 

 

Opatření na podporu vitality stromů

 

 Nevysazovat na zamokřelé stanoviště.
 Zavlažovat během sucha.
 Vyhnout se hnojení během léta.
 

 

Klejotok broskvoně                Klejotok meruňky
 

Literatura: Rukověť zahrádkáře 2010 – Prof. Ing. Václav Kůdela, DrCs.

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA