Kadeřavost Broskvoně
13. 2. 2011
Příznaky kadeřavosti broskvoně na listech není třeba popisovat. Jen je nutné upozornit, že se taktéž někdy objevují i na větvičkách ve formě jejich praskání a deformací a ojediněle i na plodech, kde se vytvářejí odlišně zbarvené nepravidelné a často mírně vyvýšené skvrny.
Ne všichni pěstitelé však již znají skutečnou škodlivost této choroby. Protože napadené listy koncem května a v průběhu června opadávají, stromy jsou nuceny vytvořit listy nové, a tím se začátek vegetace napadených stromů značně opožďuje.
Řekněme si, kdo je původcem kadeřavosti. Je jím mikroskopická houba Taphrine defomans. Většinu roku (červen až únor) žije ve formě blastospor na povrchu větví a větviček, na pupenech a v úžlabí pupenů. Tyto jsou velmi odolné jak teplotám tak i vysycháním.
K infekci dochází při ovlhčení povrchu listu a to buď přímo formou rosy nebo kapkami deště, či vlivem velmi vysoké vlhkosti vzduchu delší než 24 hodin, ale méně než 2 dny. Po infekci se mezi buňkami listů rozrůstají vlákna podhoubí (mycelia), která do svého okolí produkují enzymy, jenž jsou příčinou typických listových deformací.
Pro výskyt kadeřavosti je zcela rozhodující průběh počasí v tzv. infekční době, tj. v době mezi počátkem rašení a koncem kvetení broskvoní. Je-li chladno a nadprůměrně deštivo, jsou výskyty velmi silné. Druhým, méně významným faktorem je odrůdová citlivost. Za náchylnější se považuje většina nejnovějších odrůd (proto kladu důraz) a nektarinky.
Na základě uvedených informací, je třeba upozornit, že doposud jediným účinným opatřením je chemická ochrana. A z té je zase nejdůležitější správné určení termínu postřiku. Toto období se nachází mezi dobou od opadu listů do předjaří, avšak s vyloučením doby mínusových teplot. Praxe skutečně ukazuje, že podzimní ošetření je významné a to zejména za předpokladu, že je provedeno za suchého počasí a při teplotě vyšší než 7 °C. Za základní termín ošetření je však stále považování fáze nalévání pupenů. Z toho vyplývá, že první jarní ošetření provedeme v době, kdy dochází k nalévání terminálních pupenů (na vrcholu větví), protože ostatní pupeny se o nějaký ten den zpožďují. Je třeba plně respektovat výraz nalévání, čímž se myslí mírné zvětšování pupenů a nikoliv rozevírání se pupenů, což je již fáze rašení.
Vždy platí zásada, že je vhodnější ošetřit nějaký ten den dříve než pozdě. Je-li v infekční době počasí vhodné pro vznik infekcí, je dobré za 10 až 14 dnů provést další ošetření. Jakékoliv ošetření po začátku kvetení je již zcela zbytečné.
Na základní ošetření jsou nejúčinnější měďnaté přípravky, z níž pro zahrádkáře jsou nejdostupnější Kuprikol 50 a Champion 50 WP. Kromě dobré účinnosti proti kadeřavosti mají měďnaté přípravky i tu výhodu, že jsou účinné i proti odumírání pupenů a skvrnitosti plodů, proti chorobám kmenů a větví, které jsou v současnosti nazývány jako korové nekrózy, a omezují i mrazové poškození. Proto lze tvrdit, že toto ošetření působí příznivě na celkový zdravotní stav stromů. Stačí používat tyto přípravky v doporučených koncentrací a není třeba je překračovat. Důležité je důkladné omytí celých stromů. K druhému ošetření jsou však vhodné přípravek Dithane DG Neotec,
Často diskutovaným problémem je odstraňování napadených listů. Při slabém napadení není tento zákrok pracovně náročný, a zdroje infekce se tím částečně omezí. Při silném napadení je to již nejen náročné, ale především pro napadený strom je lepší na něm ponechat napadené listy, ve kterých až do jejich zaschnutí probíhá asimilace, než je odstranit a tím vývoj a růst stromů zcela zastavit. Za to je vhodné silněji postiženým stromům pomoci vyrovnat se se zpožděním vegetace dostatečnou závlahou a výživou.
A na závěr. Houba Taphrina pruni je příbuzná původci kadeřavosti broskvoně a příčinou puchrovitosti slivoně. Proto i ochrana proti puchrovitosti je velmi podobná ochraně proti kadeřavosti.
Už je pozdě
Literatura: Rukověť zahrádkáře 2009 – Ing. Jaroslav Rod, CSc.